4,5 úchyláka po dvaceti letech Kapitola 2.
08.01.2012 12:37
Blízká setkání
Naše dvojčata seděla napasována mezi všechnu možnou i nemožnou bagáž na zadních sedadlech minivanu, do ucha jim řvala jedenáctiletá zrůdička, pokoušející se zpívat metalový opeing od Death Note a celkově byla zmáčknutá jako sardinky v konzervě ( ne, že by jim to vadilo), ale i přesto stále nemohli uvěřit svému štěstí.
Jedou tam! Budou moct týden spát pod stanem, usnout kdy chtějí ( a po čem chtějí a s kým chtějí), nebudou je 24 hodin denně hlídat kamery ( na záchodech je doma sice nemají...), ale hlavně-budou tam i ostatní!
"Ostatní" byly děti z několika dalších rodin- i když rodina asi není to správné slovo k označení ženy, ketrá žije s mužem, pocházejícím z PC hry, a jenž jí imrvere zabýbá s manželem její kamarádky, ani dvou homosexuálů s adoptovanou holčičkou-přátelících se s jejich mámou.
To jest, ratolesti tety Izzumi a strejdy Zeva, třináctiletý Varez a patnáctiletá Arisa s bílými vlasy a tetováním, dále sourozenci Buchtovi, dvanáctka Domča a Sebastian, který nedávno dostal občanku. Ta malá osůbka, co jim ničí sluchové ústrojí je Leanor, indická holčička, kterou si před sedmi lety adoptovali strejdové Honza a Fery. Po cestě se měli stavit ještě pro tetu Báru se strejdou Fenrisem a jejich děti, Sierru a Yumi, kluka a holku ve věku třinácti let, dvouvaječná dvojčata. Docela je zajímalo, jak se sem nacpou.
Odpověď na jejich otázku stála zaparkovaná na místě setkání-byla to luxusní limuzína, BMW.
Ze spuštěných okýnek se na ně vesele šklebily opálené tváře těch dvou potvůrek. Dvojčata jednohlasně zamumlala cosi o tom, že svět je fakt nespravedlivý. Za chvíli však byli, jako odškodnění, přesazeni do zmíněné limuzíny, aby udělali místo další bagáži. Jejich radost však netrvala dlouho-asi po deseti kilometrech v jedné zapadlé vesničce píchli a než Fenris vyměnil kolo, byl málem večer-no, možná ne večer...ale deset minut to trvalo určitě!
Když po dvou hodinách, při kterých se dozvěděli spoustu nových věcí, například k čemu všemu slouží kukuřice, dojeli do Brna, skoro usínali.
Ihned po tom, co vystoupili z limuzíny a dovlekli se ke své chatce, chytli šok smrťák. ( Ale Kira za to nemohl) I když osoba, která ho způsobila, mu s počtem způsobených úmrtí mohla směle konkurovat. Na svém kontě měla spousty nevinných mladých dívek, které při četbě jejích povídek uhořely v domě, který chytl od jejich červenajících se tváří, stovky mladých yaoistek, které se udávily vlastními slinami, plus dva pobyty v léčebně pro duševně choré. Ano, nebyl to nikdo jiný, nežli slavná povídkářka Smajli. To ovšem dvojčata nevěděla, takže před sebou viděla jen bláznivě oblečenou čtyřicátnici. Ovšem i to stačilo.
Tenraiská rebelka na sobě měla svítivě zelené leginy, šněrovací kozačky na ocelovém podpatku, přes svítivě růžové tričko s nápisem *nelze zveřejnit* mikinu alá pedobear a v ruce kabelku v podobě oběšené Sakur(v)y.
_________________________________________________________________________________________________________________________
Jak to dopadne, dozvíte se příště, jelikož mi stávkuje klávesnice.